Zajímalo by mě jak to máte se čtením. Já samozřejmě čtení miluju, to je snad jasné, jinak by byl tento blog tak trošku prapodivný nápad. Ale někdy mívám stavy, kdy se mi číst vůbec nechce a nebo se nemůžu do knížky začíst (a to i v případě, že je fakt zajímavá a jindy bych ji "zhltla" na jedno posezení).Někdy zas nevím, na který žánr mám mít chuť a tak rozečtu kousek hororu a pak ho odložím, vezmu fantasy a taky to není ono, tak zvolím romantiku a mám chuť ty postavy vyliskat, jak stupidně se chovají, tak šáhnu po nějaké detektivce a pak se u ní nudím a podobně. Takže ve finále mám rozečtených asi dvacet knížek a ani u jedné nemám ten správný "čtecí" požitek.
Takováto období naštěstí nemají dlouhého trvání a ani se neobjevují příliš často, ale když se objeví, tak vím, že nemá cenu se do čtení nutit, protože buď se unudím k smrti a nebo se budu tak trápit, že to stejně vzdám po nějakém čase a akorát mě to naštve.
Mám pocit, jakoby mi tím mozek chtěl naznačit, že by taky chtěl mít někdy dovolenou. Tak mu ji dopřeju a v tomto "dovolenkovém" čase trávím volno jinak. Třeba sledováním seriálů nebo se vrhnu do úklidu nebo něco dalšího.
Poté, když už si řeknu, že měl mozek dovolené dost, se opět vrátím ke čtení. A jaký je efekt? "Odpočatý" mozek potom zvládne třeba i dvě knížky denně, když jsou opravdu dobré a na dlouhou dobu mě čtení opět hrozně moc baví. Někdy dokonce až tak moc, že bych nejraději nedělala nic jiného než jen četla. Ale to mi bohužel zas nedovolují moje povinnosti.
A jak to máte se čtením vy? Máte někdy podobný problém a nebo prostě čtete a čtete a nic vás nemůže zastavit?
