Mini-recenze Tak chladná řeka - Michael Koryta

Autor: Michael Koryta
Název: Tak chladná řeka
Originální název: So Cold the River
Nakladatelství: Euromedia - Knižní klub
Překlad: Ludmila Hanzlíková
Rok vydání: 2012
Vazba: vázaná
Počet stran: 445
Mé hodnocení: 4/5

Anotace

Nadějný, ale neúspěšný filmař Eric Shaw má natočit dokument o miliardáři Campbellu Bradfordovi, jehož dětství a mládí v zapadlém lázeňském městečku v Indianě halí tajemství. Jediným vodítkem je stará láhev místní minerálky. Po příchodu do West Badenu začnou Erika pronásledovat vize minulosti, výpadky vědomí a prudká závislost na obsahu záhadné láhve, ze které se ze zvědavosti napil. Zároveň si znepřátelí posledního Bradfordova potomka Josiaha… a městečko záhy zasáhne ničivé tornádo. Gradující psychothriller se sugestivní atmosférou, hororovými prvky a zápletkou na hraně paranormálna nezapře inspiraci klasikem žánru Stephenem Kingem – spíše než na potoky krve však sází na plíživý děs ze zla, jenž se skrývá v hlubinách lidské duše. Kniha je stejně brilantně napsaná jako dva předchozí tituly tohoto nadějného amerického autora (který má mimochodem české kořeny) - Dnes večer jsem se rozloučila a Hymna zármutku.

* * * 

Tuto knihu jsem si koupila na základě jedné reklamy v časopise, kde se psalo, že tato kniha je podobná knihám Stephena Kinga. Jako jeho fanoušek jsem si ji proto nemohla nechat ujít.

A opravdu! Už od začátku na mě dozajista z děje dýchala atmosféra Kingových hororů. Bylo zde spousty nadpřirozených a děsivých věcí, stejně jako čisté lidské zlo, které je tak typické pro některé Kingovy postavy. Na mistra hororů sice úplně nemá, ale i tak stojí kniha stoprocentně za přečtení.


Hlavní postavou je neúspěšný filmař Erik Shaw, který se nyní živí tvorbou vzpomínkových videí. Na jednom pohřbu, kde se jeho video promítá, dostane zakázku na dokument o umírajícím miliardáři Campbellu Bradfordovi. Odjíždí proto do jeho rodiště v lázeňském městečku West Baden. Napije se jedné staré minerálky Pluto z láhve, která si udržuje podivný chlad i ve velkém horku. A pak se začnou dít věci! Zdá se, že život Campbella Bradforda je plný záhad a tajemství, které se Erikovi postupně odkrývají v jeho zvláštních vizích s duchy minulosti, které má po požití minerálky. Navíc se zdá, že si na ni vypěstoval závislost.

Děj je chvílemi trošku zpomalen popisem okolí, ale strhující konec vám to vynahradí, i když bych se nezlobila, kdyby měla kniha o pár stránek míň.

Dalšími výraznými postavami je "bouřková" stařenka Anne, černošský student Kellen, který Erikovi pomáhá v pátrání či ďábelský synovec a rváč Josiah Bradford.


Doporučila bych teda knihu nejen fanouškům Stephena Kinga, ale i milovníkům psychothrillerů, nadpřirozena a také historicko-fantastických knih. I nějaká ta romantika se zde najde.

Určitě si seženu i některé další knihy od tohoto nadějného autora. 

* * *

Zajímavost

Autor má české kořeny. Možná i proto je v knize městečko West Baden prezentováno jako „americké Karlovy Vary“.


Ukázka

Lázně působily velkolepým dojmem, všude mramor, nádherná výzdoba, hořící krby. Kdysi v Kalifornii se Eric posmíval svým známým, kteří navštěvovali podobná místa, dětství strávené na missourském venkově mu stále ještě bránilo, aby přijal takový životní styl. Teď v bělostném županu a v trepkách zvolna kráčel za přitažlivou blondýnkou směrem k zamženým skleněným dveřím vedoucím k minerální koupeli.

„Přesně dodržujeme původní procedury,“ zastavila se dívka v pootevřených dveřích. „Ovšem dnes je hostům většinou doplňujeme aromaterapií. Opravdu si nepřejete…“
„Chci pouze přírodní vodu. Nic dalšího.“
„Dobrá,“ pokývla dívka a otevřela dveře dokořán.

Okamžitě z nich zavanul sirný puch a blondýnka nakrčila nos. Nepochybně ji udivovalo, že Eric nepožádal o přikrývací vůni vanilky, levandule, motýlích křídel nebo bůhvíčeho, jak si tu mohl člověk vybrat.

Recenze Jedenáct - Mark Watson

Autor: Mark Watson
Název: Jedenáct
Originální název: Eleven
Nakladatelství: Euromedia - Knižní klub
Překlad: Pavel Kříž
Rok vydání: 2012
Vazba: vázaná
Počet stran: 280
Mé hodnocení: 4/5

Anotace

JEDEN OKAMŽIK – JEDENÁCT ŽIVOTŮ – BEZPOČET DŮSLEDKŮ 

Xavier Ireland utíká před minulostí a snaží se nezasahovat nikomu do života. Skrývá se za svou prací nočního rozhlasového moderátora, při níž ovšem paradoxně radí nespavcům, co si mají počít se svými problémy, a urputně se vyhýbá svým sousedům i novým vztahům. Přesto jeho čin, nebo spíš to, co neudělá, spustí řetězec událostí, které ovlivní životy jedenácti lidí. Navíc mu do jeho staromládeneckého bytu vpadne Pippa a obrátí všechno kolem doslova vzhůru nohama…

* * *

Hlavní postavou knihy je Xavier Ireland. Setkáváme se s ním už v první kapitole a provází nás celou knihou. Xavier pracuje v londýnském rádiu, kde moderuje noční show s názvem Noční linky spolu se svým lehce koktajícím kolegou Murrayem. 

Přistěhoval se sem před několika lety z Austrálie a okamžitě si změnil jméno. Dříve býval Chrisem Cotswoldem. Teď chtěl mít iniciály X. I. – nejen, že to připomíná slovo KSÍ, které je málo známé a právě v tom týdnu, kdy si měnil jméno, s ním vyhrál ve scrabblu, ale také je to římská číslice pro jedenáctku, což je číslo, které ho vždycky nevysvětlitelně přitahovalo. Asi ani nepřekvapí, že se nastěhoval do Bayham Road 11.

Lidé mu volají do pořadu, aby si postěžovali a vypovídali se. Xavier se jim snaží vždy nějak poradit. Obracejí se na něj i přes emaily, na které také pravidelně odpovídá, i když se snaží, aby zůstalo jen u jedné odpovědi. Mimo rádio vede vcelku nudný život, většinou se spíše vyhýbá lidem i svým sousedům a jediným jeho světlejším zábavným bodem bývají pravidelné turnaje ve scrabblu.

Jednoho dne Xavier jde jako podpora svého kamaráda a spolupracovníka Murraye na rychloseznamku. Seznámí se zde s uklizečkou Pippou, která mu vnese do života nejen čistotu, ale i jakousi radost.

Průběžně se objevují další a další postavy. Některé mají větší některé menší roli, ale všechny jsou v konečném výsledku nějak, něčím či někým vzájemně propojeny a vždy je spojuje náš hlavní hrdina. Ať už svými slovy či činy. Někdy je až s podivem, jak něco, co uděláme či naopak neuděláme, může až katastrofálně ovlivnit životy druhých, aniž bysme si to uvědomovali. A následná řetězová reakce může být opravdu drtivá.

Však jak často si sami říkáme, co by se stalo kdyby..? Kdybych něco udělala jinak? Kdybych se zachovala jinak? Kdybych něco řekla jinak?

Kniha je napsána velmi poutavým stylem a čte se opravdu dobře. Neustále chcete vědět, co se stane pak, jak budou postavy dále ovlivněny, a sledujete, jak se ta "sněhová koule" řítí stále dál a jak se neustále zvětšuje nabalujíc na sebe více a více "sněhu".

Tohle příjemné (i když chvílemi také smutné) čtení bych doporučila úplně všem, kteří mají rádi kvalitní literaturu a i těm, kteří si zas jednou rádi odpočnou od všech těch upírů, vlkodlaků, víl, kouzelníků, čarodějek a dalších nadpřirozených individuí.

Velice děkuji knižní distribuci Euromedia i Knižnímu klubu za poskytnutí recenzního výtisku.

* * *

Ukázka

"Já ty peníze potřebuju, pane."

"Peníze!" říká jízlivě Andrew. "Víš co, Julie, my všichni potřebujeme peníze. Někteří z nás pracují velmi tvrdě, aby si ty peníze vydělali, a pak nás nějaká mrcha neprávem pomluví v novinách, když jsme si strhali koule, abychom postavili restauraci na nohy. Život je tvrdej!"

Andrew Ryan si matně uvědomuje, že teď mluví, jako kdyby hrál v mafiánském filmu nebo v jednom z těch filmů z 80. let, kde byznysmeni nosili šle. Vrhne poslední pohled na těstovitou, opovrženíhodnou figuru ve své kuchyni, vystresovaného mladého muže, na kterého do rána zapomene a nevzpomene si dvě desetiletí, a vyrazí ze dveří kuchyně.

Julius Brown přišel o své místo na částečný úvazek, protože se Andrew Ryan opil a rozzuřil se, protože Jacqueline Carstairsová napsala jízlivý článek o restauraci, protože jejího syna zbili před několika týdny, když celý den sněžilo, protože Xavier nezakročil a nepomohl mu. Ale on a všichni ostatní si myslí, že ho vyhodili za to, že upustil talíř na podlahu.

Mini-recenze 13. hodina - Richard Doetsch

Autor: Richard Doetsch
Název: 13. hodina
Originální název: The Thirteenth Hour
Nakladatelství: Domino
Překlad: Zuzana Pernicová
Rok vydání: 2009
Vazba: vázaná
Počet stran: 308
Mé hodnocení: 5/5


Anotace

Co byste udělali, kdyby bylo možné vrátit čas? Nick Quinn je na dně: nejenže se stal svědkem vraždy své milované ženy, ale navíc ho policie považuje za hlavního podezřelého. A jako by toho nebylo málo, v jeho poklidném městečku havaruje letadlo a všech dvě stě cestujících zahyne. Když zdrcený Nick čeká ve výslechové místnosti na právníka, má pocit, že pro něj už všechno skončilo. Mýlí se. Namísto právníka ho navštíví neznámý muž a sdělí mu stěží uvěřitelnou věc – že svou ženu možná ještě pořád může zachránit. Nick se zpočátku samozřejmě zdráhá uvěřit, ale když pochopí, co mu tajemný dobrodinec skutečně nabízí, vydává se na zběsilý závod s časem – anebo spíš proti proudu času –, ve snaze zabránit oběma tragickým událostem. Vzápětí se ukáže, že na sebe nevzal snadný úkol. Na rozdíl od běžných amatérských detektivů potřebuje dopadnout zločince dříve, než vůbec nějaký zločin spáchají. Veden ryze dobrými úmysly však svými činy způsobí ještě větší katastrofy a pozvolna dospívá k závěru, že měnit osud je mnohem těžší, než by se mohlo na první pohled zdát…

* * * 

Tuto knihu jsem četla už loni, ale nedávno jsem ji půjčovala kamarádce a tak jsem si na ni opět vzpomněla a rozhodla jsem se udělat na ni takovou minirecenzi, protože si to zaslouží.

Kniha je velice napínavá a mohla by se líbit mnoha lidem milujících nejen thrillery, ale i zajímavé nápady, scifi a cestování v čase.

Má strhující děj a velmi komplikovanou a originální zápletku, kdy se hlavní postava – Nick Quinn musí postupně vracet v čase (vždy o jednu hodinu), aby zabránil nejen vraždě své ženy Julie, ale i pádu letadla a dalším nekalým věcem. Není to úkol lehký a postupně to vypadá, že je i nad jeho síly. S každým skokem vzad (díky zázračným hodinkám od neznámého muže)se zdá, že se věci spíše zhoršují než že by se začaly zlepšovat a vedly ke šťastnému konci. A času je málo! Navíc je Nick jediný, který si pamatuje události „minulé“ hodiny, protože když poposkočí vpřed, tak se v podstatě ještě nestaly. Někdy tak přijde o přesně vyměřený čas přesvědčováním svého kamaráda Marcuse, aby mu pomohl.

Kapitoly v knize jsou také obráceně, kniha začíná kapitolou číslo dvanáct a poté se vrací pozpátku až na začátek – společně s Nickem ke kapitole číslo jedna. Úplně poslední kapitola má ale už číslo třináct.

Díky tomu, že měla kniha zběsilé až vražedné tempo a události rychlý spád, tak jsem ji přečetla za jedno odpoledne. Nešlo ji totiž odložit. Měla jsem pocit, že pokud ji odložím, Nick ztratí svůj drahocenný čas a to jsem nemohla dopustit. Tak mocně na mě kniha působila.

I obálka se myslím hodně povedla a zaujme na první pohled.
Nejspíš si dám „re-reading“ jakmile se mi kniha vrátí zpět.

A co vy? Přáli byste si také někdy umět vrátit čas? Já v některých případech určitě ano.

* * * 

Ukázka

Nick rozrazil vstupní dveře a namířil pistolí. Jenže tlusťoch už byl ten tam. Nick vyšel na zápraží a s pistolí v ruce se rozhlížel na obě strany. Konečně tlusťocha zahlédl, jak kolébavě utíká k autu. Ani ho nenapadlo ohlédnout se.
Nick s úlevou vydechl, spustil ruku s pistolí a zase zbraň zajistil. Telefon přestal vyzvánět, takže kolem už se rozléhal jen monotónní jekot alarmu. Svět se uklidňoval, pomalu se vracel do normálu.
Nick se díval, jak muž otevírá dvířka a nastupuje do vozu, a najednou se mu sevřelo srdce. Křečovitě sevřel pistoli, odjistil ji a rozeběhl se do kuchyně.
Zachvátila ho panika, uvědomil si, že udělal osudovou chybu, že se nechal oklamat a odlákat od Julie pryč. Připadal si jako úplný hlupák. Provedli to tak jednoduše. Vůbec ho nenapadlo, že by pachatelů mohlo být víc.
Když se díval na tlusťocha, jak nasedá do vozu, všiml si, že se usazuje na sedadle spolujezdce.
Takže je tu s ním ještě někdo.

Recenze Sněhulák - Jo Nesbø

Autor: Jo Nesbø
Název: Sněhulák
Originální název: Snømannen
Nakladatelství: Kniha Zlín
Překlad: Kateřina Krištůfková
Rok vydání: 2012
Vazba: vázaná
Počet stran: 500
Mé hodnocení: 5/5

Anotace

Sněhulák je sedmou knihou volné série krimirománů, jejichž hrdinou je vyšetřovatel Harry Hole.
Je listopad. V Oslu napadl první sníh. Birte Beckerová přichází domů z práce a chválí manžela a syna, jakého postavili v zahradě krásného sněhuláka. Jenže oni žádného sněhuláka nepostavili. Celá rodina užasle zírá z okna. Syn si všimne, že sněhulák je obrácen tváří k domu a jeho černé oči hledí přímo dovnitř. Ráno je Birte pryč. Zmizela bez stopy. Jen sněhulák má kolem krku její šálu. Vrchní komisař Harry Hole dostává tajemný dopis s podpisem "Sněhulák" a také novou kolegyni Katrine Brattovou, která si v tajuplnosti se Sněhulákem nezadá. Harry později zjistí, že Birte Beckerová není první případ. Na povrch vyplouvá řada podobných zmizení a ukazuje se, že mají společné rysy, především to, že všechny ženy byly vdané a všechny se ztratily s prvním sněhem. Rozbíhá se vyšetřování, které je tentokrát ještě napínavější než obvykle a pro Harryho o to složitější, že se silně dotýká jeho nové kolegyně i jedné velice blízké osoby. Harry ani netuší, jakému zlu bude muset tentokrát čelit a jakým způsobem bude muset prokázat, co v něm je.

* * * 

Musím se přiznat, že nikdy dříve jsem od Jo Nesba nic nečetla a proto jsem ani nechápala, co na něm všichni pořád mají. Mám sice severskou literaturu velmi ráda, ale 'vždyť to je jen jeden z dlouhé řady momentálně velmi populárních severských autorů píšících detektivky', říkala jsem si. Jeho kniha s názvem Sněhulák mě ale velmi zaujala nejen svou anotací, ale také knižním trailerem a rozhodla jsem se podívat se tedy panu Nesbøvi na zoubek.

Když Kniha Zlín vypsala konkurz na „reading copies“, tak jsem zkusila své štěstí a ke svému překvapení mě jednoho dne Sněhulák čekal v mailu. Pak už stačilo jen natáhnout ho do čtečky a číst a číst.

A nebylo to čtení jen tak ledajaké! Autorův poutavý styl psaní mi nedovoloval čtečku odložit ani v brzkých ranních hodinách a díky tomu jsem druhý den nebyla k použití. Částečně kvůli nedostatku spánku, ale částečně i proto, že jsem v každé volné chvilce (a na tajno i v té, která vlastně vůbec volná nebyla) hltala další a další stránky knihy. Co na tom Nesbøvi všichni pořád mají? Teď už to vím, protože není vůbec pochyb, že pan Nesbø je opravdu dobrý v tom, co dělá! Mistrně vypracované postavy, vynikající a i trochu strašidelná zápletka, originální vražedný nástroj, hororově naaranžované místo činu, nečekané zvraty a šokující odhalení – to vše nám autor naservíruje na stříbrném podnose se sněhulákem jako bonusem.

Děj nás nejdříve zavede zpět do roku 1980, kde to vlastně s příchodem prvního sněhu celé začalo. První sněhulák je postaven, první žena umírá.

V druhé kapitole už se vracíme do přítomnosti – do roku 2004 a setkáváme se (někteří ne poprvé) s hlavní postavou – vrchním komisařem na oddělení vražd osloského policejního ředitelství - Harry Holem. Myslí na dopis, který mu přišel už dříve.
V něm stojí:

‚Brzy napadne první sníh. A pak se Sněhulák zase objeví. Až sníh zmizí, opět s sebou někoho vezme. Otázka, kterou si musíte klást, zní: „Kdo vytvořil Sněhuláka? Kdo vytváří sněhuláky? Kdo zrodil The Murri?“ Protože Sněhulák sám to neví.‘

V práci dostane oddělení vražd novou posilu – Katrine Brattovou. Mají společně pomoci oddělení pohřešovaných osob s rok starým případem zmizení ženy. A Harry, odborník na sériové vrahy, už začíná větřit.
Začne procházet i staré případy zmizení žen. Je jich docela hodně a všechny případy mají jedno společné. Jde o vdané ženy s dětmi. Mohla by tu být spojitost?

S prvním sněhem zmizí beze stopy další žena – maminka malého Jonase. U domu stojí osamělý sněhulák s její růžovou šálou kolem krku a nikdo neví, kdo ho postavil. Jonas to nebyl.
A další zmizení na sebe nenechají dlouze čekat.

Ještě jednou si však odskočíme do minulosti, tentokrát do roku 1992. Jiný vyšetřovatel jménem Gert Rafto jde po vrahovi žen, ale bohužel se nechá svou ješitností nachytat do pasti. Dopadne Harry stejně nebo bude chytřejší?

V půlce knihy se už už zdá, že je vše vyřešené, ale netrvá dlouho a honička na Sněhuláka opět pokračuje a vygraduje až do neuvěřitelně akčního konce.
 Když se dozvíte vrahovy motivy, máte dokonce chuť mu i odpustit. Ale jenom trošku...

Sněhulák je detektivka, ze které mě doslova mrazilo a nedostávalo se mi dechu. A jaksi tu chyběla nudná místa, kde bych mohla svůj dech zase nabrat. Některé věci možná trošku dopředu tušíte, ale jiné vás neskutečně překvapí a budete tu určitou pasáž číst znovu a znovu, abyste se přesvědčili, že jste se nepřehlédli. A co vás naučí? Nikdy nikomu nevěř.

A na sněhuláky se odteď už budete vždycky dívat jinak! 

Jsme opravdu ráda, že mi bylo dovoleno přečíst si tuto skvělou detektivku ještě před jejím vydáním. Kniha v tištěné i elektronické formě oficiálně vychází 11. října 2012 v nakladatelství Kniha Zlín.

* * *

Zajímavost

Plánuje se také filmové zpracování Sněhuláka. Režie by se měl ujmout Martin Scorsese a Harryho Holea by měl hrát Leonardo DiCaprio. (Osobně bych si tam teda představovala spíš někoho jiného, ale uvidíme.)


Ukázka

Listopad. Harry si pomyslel, že už jsou definitivně na cestě do tmy. Odhodil peřinu a položil chodidla na podlahu. Linoleum bylo tak ledové, až pálilo. Nechal radiobudík a zprávy zapnuté a došel do koupelny. Podíval se na sebe do zrcadla. Tady taky panuje listopad: únava, šeď a zataženo. Oči měl jako obvykle krvavé a póry v pleti na nose připomínaly velké černé krátery. Váčky pod očima se světle modrými, alkoholem vymytými duhovkami zmizí, jakmile se obličeji dostane teplé vody, ručníku a snídaně. Alespoň to předpokládal. Harry si nebyl jistý, jak přesně se bude jeho obličej jevit přes den teď po čtyřicítce. Zda se vrásky vyhladí a ve tváři se mu rozhostí klid a překryje štvaný výraz, s nímž se probouzel po nocích, kdy ho přepadaly noční můry. Taková přitom byla většina nocí. Kdykoli totiž vyšel ze svého malého, spartánsky zařízeného bytu v Sofiině ulici, aby se stal vrchním komisařem Holem na oddělení vražd osloského policejního ředitelství, zrcadlům se vyhýbal. O to víc zíral do tváří jiných, aby v nich našel jejich bolest a Achillovu patu, jejich můry, motivy a důvody k sebeklamu, zatímco naslouchal jejich únavným lžím a snažil se nalézt smysl toho, co dělá: Zavírá lidi, kteří jsou už dávno zavření sami v sobě. Ve věznicích nenávisti a sebeopovržení, které tak dobře znal. 

Trailer

Autorské šílenství #6

Více o tomto projektu ZDE.


Tentokrát si dám pauzu od spisovatelů píšících horory a pro změnu si zas vezmu na mušku jednu spisovatelku. A není to nikdo jiný než Meg Cabot.
Tuhle paní asi nemusím představovat nikomu, protože ji znají snad všichni a každý od ní četl alespoň jednu knihu. Mě si získala převážně svou Mediátorskou sérií, ale ani další knihy mě nezklamaly. A ještě si jich spousty hodlám přečíst a možná i koupit.

A teď už k mé sbírce:

Hezky všechny díly (zatím) Mediátora - Krajina stínů, Devátá stezka, V pasti, Andělé smrti, Temná je noc a Čtvrtý rozměr lásky.

Dál je tu Jak začíná láska (Moji recenzi si můžete přečíst ZDE.) a Na Velikosti nezáleží.

Dále mám ještě Velikost L a Velikost XL (tu má ale někdo půjčenou a proto na fotce chybí) a nedávno mi opožděně dorazila objednaná kniha pro změnu anglicky. Jedná se o Vanished. Jsou to v podstatě první dva díly ze série 1-800-Where-R-You - When Lightning Strikes a Code Name Cassandra. Už se nemůžu dočkat až se do této série začtu.

A co vy? Máte také rádi Meg Cabot? A kolik knih jste od ní četli a kolik jich máte doma?

Recenze Šťastný muž - Arto Paasilinna

Autor: Arto Paasilinna
Název: Šťastný muž
Originální název: Onnellinen Mies
Nakladatelství: Hejkal
Překlad: Vladimír Piskoř
Rok vydání: 2012
Vazba: vázaná
Počet stran: 160
Mé hodnocení: 4/5


Anotace

Osamělý stavitel mostů Akseli Jaatinen přichází do vesnice ve středním Finsku, aby zde vedl stavbu nového mostu přes řeku s povzbudivým názvem Smrtná. Most se mu postavit podaří, ale jinak se mu ve vesnici nedaří vůbec nic. S výjimkou dvou žen si všechny znepřátelí: starostu (protože se nechce zapojit do korupčních her), hasiče (protože mu svede nevěstu), faráře (protože se koupe nahý v řece), učitele (protože mu svede manželku)...
Jaatinen se ale vzbouří a postupně se mu podaří nejen ovládnout celou vesnici, ale také vybudovat šťastnou rodinu - dokonce se dvěma ženami.
Ve vážnější rovině je kniha o tom, že lidé mají právo být jiní, než od nich očekává její okolí, a zaujme i přímočarým mužským pohledem na svět, který je v současné literatuře ojedinělý. Čtenáři v knize ovšem najdou všechno, co si oblíbili v předchozích Paasilinnových knihách: humorné příhody jako vystřižené z grotesky, lehký a čtivý styl na pomezí skutečnosti a fantazie, odvahu a povzbuzení.

*** 

'Byl starý dřevěný most a ten se klenul nad černými říčními vodami. Řece místní říkali Smrtná a mostu Smrtný, protože se zde v časech občanské války odehrál jeden lítý boj.' 

Takhle přibližně začíná kniha oblíbeného finského spisovatele a humoristy Arto Paasilinny, pro něhož je charakteristické, že jeho hlavní postavy jsou převážně muži. Nejinak je tomu i v tomto případě.

Když se obec městečka Kuusmäki rozhodne most opravit, je z Helsinek povolán šestatřicetiletý inženýr a mostař Akseli Jaatinen. Jelikož je to férový chlap a se stavebními dělníky jedná jako rovný s rovnými, pracuje zároveň s nimi a pomůže jim s nejedním problémem, tak si nejen získá jejich respekt a úctu, ale stavbaři také rádi a nadšeně pod jeho velením pracují a stavba rychle odsýpá. To se ale nelíbí stavebnímu technikovi Kainulainenovi, který si na něj neustále stěžuje na obecním úřadě a kuje proti němu pikle.

Dalším v řadě, koho si znepřátelí, je pan farář. Z důvodu nedostatku lepšího ubytování, musí Jaatinen bydlet ve špinavé a těsné stavební boudě, která nemá žádné příslušenství. Proto se každé ráno a večer koupe nahý ve Smrtné. S tím má ale pan farář problém. Prý pohoršuje případné kolemjdoucí a měl by si na sebe vzít alespoň plavky.
Všem je také trnem v oku díky tomu, že místo autem jezdí neustále na kole. Podle nich se to pro inženýra nehodí.

Ale tímhle výčet samozřejmě nekončí. Protože je to osamělý muž v nejlepších letech, zajímá se o obecní tajemnici - sličnou Irene Koponenovou, na kterou si dělá zálusk velitel hasičů Jokikokka a také neodolá svodům paní Rummukainenové a skončí s ní v posteli. To se ovšem ani trošku nelíbí jejímu manželovi – panu řídícímu. A zvlášť, když zjistí, že je jeho nevěrná manželka těhotná a otcem je nejspíše Jaatinen.

To už je poslední kapka. Společně celá smetánka obce donutí úřady, aby Jaatinena vyhnali ze stavby ještě před dokončením mostu. Chlapi ale odmítnou pod novým mostařem pracovat a tak je Jaatinen povolán zpět za podmínky, že po dokončení bude úplně propuštěn ze služeb.

Pana inženýra to ale zase tolik z míry nevyvede. Založí si firmu Severobeton a vymyslí mazaný plán, jak se vrátit do hry. A potom se v obci začnou dít věci! Ale to už si přečtěte sami.


Kniha je o muži, který hledá své místo na zemi, chce se usadit a se ženou (v jeho případě rovnou se dvěmi!) založit rodinu, věnovat se své oblíbené práci a aby ho všichni nechali žít po svém. Ale jelikož mu někteří závidí jeho úspěch, nápady a dobré vztahy s dělníky, musí se Jaatinen se svou inteligencí, vychytralostí či tzv. „selským“ rozumem postavit iracionalitě byrokratických postupů a také nabubřelosti, nadutosti a pýše zástupců obce. A někdy proti nim použít i jejich vlastní zbraně jako je vydírání a manipulace. 

Občas se zdá, že Jaatinenovi vše vychází a že se narodil pod šťastnou hvězdou a štěstěna stojí na jeho straně, ale je to spíš tak, že umí využít každé špatné zkušenosti či situace a svým důvtipem a pílí ji obrátit ve svůj prospěch.

Román je považován za jeden z nejrealističtějších z Paasilinnovy tvorby. Je zábavný, plný satiry, vtipných a neuvěřitelných zvratů a úsměvných shod okolností.

Mně se velmi líbil a u jeho čtení jsem se skvěle bavila, jak už to v mém případě u Paasilinnových knih bývá zvykem. Některé situace, do kterých se Jaatinen dostal, byly opravdu k popukání.
Každému nemusí autorův specifický a někdy lehce černý finský humor sednout, ale milovníci severské, humorné a „vyspělé“ literatury si jistě přijdou na své.

Obálka vyšla opět s typickou ilustrací od Jiřího Slívy, jak tomu bylo i ostatních devíti u nás (zatím) vydaných knih.

Velice děkuji nakladatelství Hejkal za poskytnutí recenzního výtisku. Jsem ráda, že jsem si knihu mohla přečíst a zařadit si ji do sbírky.

*** 

Zajímavost

V roce 2009 Arto Paasilinna prodělal mozkovou mrtvici a částečně ztratil paměť (toto téma vtipně před lety osobně zpracoval v knize Krátká paměť pana rady). Od té doby je v péči léčebny pro dlouhodobě nemocné. Prý se ale začíná cítit lépe uvažuje o další knize.


Ukázka

Šestatřicetiletý inženýr Jaatinen se opřel o staré mostové zábradlí a díval se do černé vody. Bylo ráno, konec března, z řeky na most stoupal tajemný opar, v němž se muž téměř ztrácel. Nicméně se už natolik rozednilo, že bylo možné podívat se na něho podrobněji. Vypadal takhle:

Husté vlasy, velký nos, v očích pronikavý pohled. Holé široké dlaně spočívaly na zábradlí, kotníky prstů měl mohutné a zápěstí silná, a pod nohavicemi se mu rýsovaly obrovité čéšky. Muž působil cílevědomě, možná i naháněl strach, neboť oči, jež upíral do vody, měl vsazené hluboko do očních jamek. Toho statného chlapíka by asi sotva někdo považoval za krasavce, nicméně pan inženýr Jaatinen nepůsobil ani odpudivě. Bylo hned vidět, že to není žádný tuctový chlap.

Recenze Rebelky - Sarah Mlynowska

Autor: Sarah Mlynowski
Název: Rebelky - Deset věcí, co jsme provedly (a asi neměly)
Originální název: Ten Things We Did (and Probably Shouldn't Have)
Nakladatelství: Jota
Překlad: Ina Leckie
Rok vydání: 2012
Vazba: vázaná
Počet stran: 325
Mé hodnocení: 5/5

Anotace

2 holky + 3 kluci + 1 dům – rodiče = 10 věcí, které April a její kamarádka Vi provedly a (rozhodně, možná, nejspíš) neměly.

Kdo by se v šestnácti nadšeně nenastěhoval ke kamarádce a nebydlel si pěkně bez rodičů, když se k tomu naskytne příležitost? I když slovo „příležitost“ možná není docela přesné. April totiž musela svému otci malinko zalhat, aby to vyšlo (č. 1: „Lhaly jsme rodičům“). Jinak jsou ovšem ona i její spolubydlící Vi naprosto zodpovědné a schopné postarat se o sebe! Jak se jim vlastně povedlo „Vykašlat se na školu“ (č. 3), „Uspořádat šílenou pařbu“ (č. 8), „Koupit vířivku“ (č. 4) nebo „Ubytovat uprchlíka“ (č. 7), to pro ně zůstává jednou velikou záhadou.

Sarah Mlynowska v tomto bujarém a hořkosladkém příběhu propátrává srdce i mysl dívky, která si poprvé zkouší samostatný život. April se musí během několika měsíců vypořádat s milostným trojúhelníkem, naučit se vyprat prádlo a smířit se s tím, že její pečlivě poskládaný svět se možná právě rozpadá… kousek po kousku.

 

* * *

Knihu jsem si vyhlédla už dávno v angličtině, protože mě velice zaujala anotace. Když jsem potom dostala možnost spolupráce s brněnským nakladatelstvím Jota, tak jsem neváhala a tuto knihu si vybrala jako recenzní výtisk. Tímto ještě jednou moc děkuju za jeho poskytnutí!


Začátek knihy nás nechá nejdříve nahlédnout doprostřed děje, kdy se šestnáctiletá April probere po drsné kalbě díky policejní siréně. Má ji totiž nastavenou na telefonu jako vyzvánění pro svého tatínka. Telefon ale nemůže najít. Co najde, je cizí chlupatá noha přehozená přes její, která rozhodně nepatří jejímu klukovi Noahovi.

V domě to vypadá jako po výbuchu. Všude se povalují polonazí opilí jedinci, prázdné flašky a kelímky od alkoholu, cigarety, rozdrobené lupínky a další věci.
Telefon nakonec přece jen najde a zvedne ho. Tatínek jí přeje k narozeninám a jako překvapení ji jede s přítelkyní Penny navštívit. Za patnáct minut budou na místě. April se rozhlédne kolem a je jí jasné, že je totálně „mrtvá“...

V tomto momentě se vracíme v ději o tři měsíce zpět do období kolem Vánoc. April se dozvídá, že její otec dostal lepší práci v Clevelandu a budou se stěhovat. Už za devět dní! April se stěhovat odmítne. Už se odmítla odstěhovat do Paříže se svou matkou a mladším bráchou, tak nevidí důvod, proč by se teď měla stěhovat do Clevelandu a začít chodit do nové školy, když už je ve třeťáku.

S kamarádkou Vi vymyslí plán, že bude bydlet u ní a její matky. Problém je ale trošku v tom, že Viina matka je herečka v divadle a zrovna se chystá na putovní představení Mary Poppins, takže nebude ve městě.
Vi problém jednoduše vyřeší tím, že předstírá do telefonu, že je svoje matka. April nevychází z údivu, že jim tento plán vyšel. Ona sama by se rozhodně u kámošky bydlet nenechala.

Tatínek trvá jen na dodržování několika pravidel:
1 - musí si udržet dosavadní úroveň známek
2 - žádné pánské návštěvy v domě
3 - žádný alkohol
4 - do 10 večer musí být doma

Bude dostávat na účet $1000 měsíčně. $200 na ubytování, $200 na stravu, zbytek pro ni na učebnice, školní obědy, na zábavu a na benzin. To znamená, že dostane i auto!

V dalších kapitolách se dozvíme postupně všech deset věcí, které April s Vi  provedly a asi neměly (což je i originální název a podtitul české knihy) a to vše doplněné nějakou většinou velmi vtipnou historkou.

1 - Lhaly rodičům.
2 - Hrály NIKDY. (což je tzv. „picí hra“ nazvaná někdy též NA PRAVDU, kdy jeden pronese větu např. „Nikdy jsem se s nikým nevyspala.“ a ti, kteří se s nikým nevyspali, se musí napít alkoholu.)
3- Byly za školou.
4 - Koupily si vířivku.
5 - Přišly o panenství.
6 - Zaplatí tři tisíce za operaci svého koťátka Donutky.
7 - Ubytovaly uprchlíka.
8 - Uspořádaly šílenou kalbu.
9 - Zorganizovaly soutěž Mr. Teen Universe
10 - Dopustily se vloupání.

A jak to s nimi dopadne? To si nenechte ujít a přečtěte si to v knize, kterou si můžete objednat např. ZDE


U knihy jsem se velice bavila, dobře se četla, a přestože má přes 300 stran, tak jsem hltala stránku za stránkou tak rychle, že najednou jsem byla na konci ani nevím jak. A bylo mi to strašně líto, protože jsem si všechny postavy velmi oblíbila a chtěla jsem s nimi strávit ještě několik dalších hodin či dnů.

Nečekejte nic přehnaně duchaplného, ale ani tupého. Kniha má i svou skrytou hloubku.

S humorem a lehkostí nahlíží do života obyčejných teenagerek, jejichž nejdůležitější starostí původně je, kdy a s kým přijdou o panenství. Ale ony jiné problémy na sebe nenechají dlouho čekat.

Hlavní postava April mi chvílemi připadla trošku naivní, protože třeba byla velice překvapená, že se musí za elektřinu měsíčně platit a proto na ni byla Vi naštvaná, když už několikrát po sobě nechala rožnuté světlo a zapnuté rádio po celý den. Také neuměla dát správný přípravek do myčky (a díky tomu měly jednoho dne bublinkovou kalamitu v koupelně) či zapnout pračku. Ani nikdy dříve nenakupovala a nepomáhala s vařením.
Teď se cítí trošku hloupě a ztraceně, protože jí rodiče hodně věcí usnadňovali nebo dělali za ni a ona najednou zjišťuje, že hodně věcí vůbec neví a nebo nemá páru jak vlastně fungují.

Její kamarádka Vi se toho musela sama hodně naučit, protože její maminka je věčně pryč a tak je samostatnější a dokáže si skoro se vším poradit.

Když jsem se ohlídla zpět na svůj život a zkušenosti v jejím věku, tak jsem se musela pousmát, protože v některých věcech jsem byla stejně tak naivní a udělala jsem pár podobných průšvihů a stejné chyby jako April. Asi si něčím takovým podobným musí v době dospívání projít každý.
Dokázala jsem se proto s April v mnohém ztotožnit a možná i díky tomu se mi ta kniha tolik líbila.

Je zde krásně ukázáno, jak se mladí lidé musí začít vyrovnávat se světem dospělých, což je někdy pro ně docela těžké, protože přibývají povinnosti a zodpovědnost, zažívají první lásku a navíc začínají se sexem a nastupují čím dál tím složitější problémy nejen v oblasti vztahů. Je to příběh o lásce, o zradě, o dospívání a všem, co k tomu patří.

Určitě bych ji doporučila všem dospívajícím dívkám, ale i těm dospělejším, které si chtějí zavzpomínat na svá mladší léta a dobře se u knihy pobavit a zasmát.

Ještě bych zmínila postavu Hudsona, která byla jednou z mých oblíbených, obestřenou po velkou část knihy záhadou a tajemstvím (Od něj dostane April kočičku, kterou pojmenuje Donutka – koblížek.), jeho bratra Deana, nejlepší kamarádku Marissu a přítele April Noaha, kolem kterého se děje celou dobu něco podezřelého.

Jediné, co mi úplně nesedlo, byl asi název a obal české verze knihy. Nemůžu říct, že se mi úplně bytostně nelíbí, to ne, ale dovedla bych si představit nějaký vhodnější. Ale jelikož už jsem viděla spoustu opravdu otřesných obalů, tak tento stále ještě hodnotím velmi kladně. Navíc ho rozhodně nepřehlédnete! :)

Nejspíš si seženu nějakou další knihu této spisovatelky, protože jestli jsou všechny takhle zábavné, tak bych se ráda ještě nechala znovu pobavit.

A co vy? Četli jste už tuto knihu? A nějaké další od Sarah Mlynowski? Doporučili byste mi nějakou?

* * *

Ukázka

28. BŘEZNA

Fakt, věřte nebo ne, narodila jsem se 28. března, a přesto se jmenuju April. Máma měla termín porodu spočítanej až na 14. dubna, jenže já jsem nějak spěchala, a ona usoudila, že jméno nemusí mít doslovnej význam. Že to může být jen metafora. Nový život. Nová rodina. No ještě že mi nedali jméno March, protože to neznamená jenom březen, ale taky pochod.

NEDOROZUMĚNÍ

Matthew: cinkni mame. ti vola uz od rana. si okousala vsechny nehty

Já: Stěhuju se dneska k Vi. Zavolám ti pozdějš! xxx

Matthew: k vi?

Já: Táta odjíždí do Clevelandu.

Matthew: a jo

Já: Tys mámě neřekl, že se táta stěhuje?

Matthew: zapomnel sem. a ty?

Autorské šílenství #5

Více o tomto projektu ZDE.


Dnes jsem si pro vás přichystala Autorské šílenství se svým dalším oblíbeným autorem hororů. Říká vám něco jméno John Saul?

Jsem hrozně ráda, že nakladatelství Domino se rozhodlo vydávat jeho knihy. I když už jsou starší, tak pořád jsou to skvělé horory a i čeští fanoušci si zaslouží, aby si je mohli přečíst.

Tady je moje sbírka:

Noční můra, Nemilovaní, Utrpení neviňátek a moje nejoblíbenější hororová série všech dob The Blackstone Chronicles. 

1 - Oko za oko: Panenka

2 - Hra s osudem: Šperk

3 - Popel a dým: Dračí plamen

4 - Ve stínu zla: Kapesníček

5 - Den zúčtování: Stereoskop

6 - Ústav

Plánuju "re-reading" a jsem zvědavá, jestli se mi to bude líbit stejně jako před lety, kdy jsem shltla celou sérii najednou.

A ještě nesmím zapomenout na knihu Temnota. Má skvělou obálku!

Znáte tohoto autora? Líbilo se vám od něj něco? 

Recenze The Oracle Rebounds - Allison van Diepen

Autor: Allison van Diepen

Název: The Oracle Rebounds    (čteno v angličtině)
Série: The Oracle of Dating

Díl: # 2
Nakladatelství: Harlequin Teen
Rok vydání: 2010
Vazba: brožovaná
Počet stran: 208
Mé hodnocení: 5/5 

Anotace

As the “oracle of dating,” Kayla is supposed to have all the answers about love and relationships. She’s supposed to have the perfect relationship. But now that Jared is “taking a step back,” Kayla feels like a total fraud.

So the expert on dating starts taking her own rebound advice—and some from her friends—and stops moping around. Yeah, there are other possibilities out there—including the beyond-cute French foreign exchange student she’s showing around town. But when controversy erupts about the Oracle’s advice, Kayla is sent reeling once again. Will anything work out for her this year? Yet when her friends start seriously needing the Oracle, Kayla begins to focus on what really matters: Viv, Sharese, Amy and Ryan, her trueblue buds. And suddenly, everything starts making sense again… 

* * *

Knihu jsem dostala jako svoji úplně první výhru v jedné zahraniční giveaway. Navazuje sice na knihu The Oracle of Dating, ale dá se číst i samostatně, protože během chvilky si uděláte obrázek o obsahu předchozího dílu. A pokud o to budete stát, tak si klidně můžete první díl přečíst až jako druhý, stejně jako se na to chystám já. Nebo si sežeňte oba a můžete číst pěkně popořadě.

Příběh této knihy začíná v momentě, kdy dá Jared Kayle kopačky. Musí se prý soustředit více na učení, protože se nedostal na svoji vysněnou školu umění.

Šestnáctiletá Kayla, hlavní postava a vypravěčka, je zdrcená, protože vůbec neregistrovala, že by se něco takového blížilo. Přišlo to jako blesk z čistého nebe. Najednou neví, co si počít, přestože jinak je považována za odborníka a rádce v oblasti vztahů. Přes své vlastní stránky „Oracle of Dating“ (něco jako „rádce v randění“) anonymně (nikdo neví, že „Oracle/Rádce“ je Kayla) radí ostatním mladým lidem s problémy ve vztazích, s láskou, s randěním atd. A najednou ji všechny rady připadají nesmyslné, protože s láskou to tak prostě je. Když máte zlomené srdce, žádná rada vám ho nezahojí, to dokáže jen čas.

Kayla se i přes to snaží předstírat, že je naprosto v pohodě a může randit s novými kluky, protože nechce, aby Jared viděl, jak moc jí ublížil. Když se ale na jedné party opije a seznámí se s jedním fešákem, který ji začne obtěžovat víc než je zdrávo, dojde jí, že tudy cesta nevede.

Jako na zavolanou se její maminka s přítelem přihlásí do jistého projektu, který spočívá v ubytování výměnného zahraničního studenta. Přijede k nim milý a sexy Francouz Benoit.
Kayla se do něj okamžitě zakouká a společně tráví spoustu času při podrobném zkoumání města. A zdá se, že i Benoit si Kaylu velmi oblíbil.

Kayla se také vrací zpět jako „Oracle“ (Rádce), protože i její blízcí přátelé potřebují její rady. Když se ale snaží Oracle of Dating propagovat přes některé další blogy, vyvstanou kolem toho velmi kontroverzní spory.

Jak to nakonec s Oraclem dopadne? A co Kaylyin milostný život? Vyjde jí to s Benoitem? Nebo se opět vrátí na scému Jared? To už se dočtěte sami.


Jak příběh postupuje, vidíme jak postava Kayly „roste“, vyvíjí se a dospívá a i její rady jsou čím dál hlubší. Není to jen tím, že toho stále více hledá a studuje k danému tématu, aby mohla téměř profesionálně odpovídat, ale také zapojuje své vlastní zkušenosti a prožitky svých přátel. Takže ani když je jí teprve šestnáct, nepůsobí její rady přehnaně uměle.

Sice jsem to zpočátku vůbec nečekala, ale u této knihy jsem se velice bavila a byla to jedna z nejlepších oddechovek, na kterou jsem zatím narazila. Věřím, že fanoušci a milovníci Meg Cabot či Sarah Dessen budou z knihy nadšení stejně jako já.

Navíc bych tuhle knihu doporučila i všem, kteří se snaží začít číst v angličtině a nejsou si sebou ještě úplně jistí. Jazyk se mi zdál přiměřeně lehký a mohl by to zvládnout i začátečník. Mně se kniha četla strašně lehko a to nejsem žádný expert na angličtinu.

Pro ostatní nezbývá než doufat, že si třeba nějaké naše nakladatelství knihu vybere k vydání.

* * *

Ukázka

Happily ever after is meant to last forever, right? Well, my happily ever after lasts five months, three weeks and two days. Then Jared drops a bomb.

"I need to take a step back, Kayla. I have to figure some things out right now."

I stop listening after the "step back" part. I feel like I'm sinking through the floor. Jared is THE ONE, isn't he? This can't be happening.

He's watching me. "You're not saying anything."

"I'm chewing my pizza so I don't choke."

"Oh."

I swallow my food. Keep it together, I tell myself. Having a public meltdown will only make it worse. "What do you want me to say?"

"I don't know. Just that you understand."

"I don't."

I don't and I don't want to.

Autorské šílenství #4

Více o tomto projektu ZDE.


Dnes se s vámi podělím o svou sbírku knih dalšího autora hororů. Je jím Clive Barker.

Také už toho napsal poměrně dost a něco dokonce bylo i zfilmováno. Určitě mnozí z vás znají kultovní horor Hellraiser.

Nedávno jsem zjistila, že se objevilo nové vydání jeho knihy Cabal - Noční rasa, ale Cabal už v názvu chybí.  I tak si snad najde cestu k srdcím nových fanoušků.

A teď už k mé sbírce:

Zde můžete vidět všechny Knihy Krve (1-6). Nejdříve vycházely postupně se spoustou zajímavých ilustrací, ale později vyšly dva paperbacky jako Knihy Krve I-III a Knihy Krve IV-VI. Já mám zatím pouze ten druhý paperback, ale možná časem dokoupím i ten první, aby mi to sedělo k sobě. Ale to jen když nááááhodou nebudu mít v merku žádnou jinou zajímavou knihu, protože těch peněz nějak není a už ty knihy mám, takže je to asi zbytečné. Problém je, že prostě miluju paperbacky! 

Jinak tyhle knihy doporučuju všem milovníkům hororů. Některé povídky jsou opravdu drsné!

Další knihou je Utkaný svět. Přiznám se, že jsem ji ještě nečetla, ale má velmi dobré hodnocení a mnoho přátel mi ji doporučilo, takže to jistě nebude špatná volba. A hlavně..je to PAPERBACK! ;)

Další várka:

Popořadě jsou to tedy již zmiňované Cabal - Noční rasa a Hellraiser, dále Zloděj duší, který je spíše fantasy o jednom malém klukovi. Je to úžasný příběh a kniha je navíc obohacena o autorovy ilustrace (a nejsou vůbec špatné!!!).

Následuje Věčné zatracení, Velké a tajné show, Evervill, Mysterium, Pane B. zmizte (Máte rádi démony? Tak to je kniha pro vás!) a Imajika. Poslední dvě jmenované opět jako paperback! :)

Ještě pohled na obálky, které se povedly.

Ještě si od něj chci pořídit několik dalších knih, ale až časem.

A co vy?Znáte někdo tohoto autora? Četl od něj někdo něco?

Nakladatelský maraton #4

Více o projektu Nakladatelský maraton ZDE.


Dnes se zaměřím na nakladatelství FORTUNA LIBRI. (  http://www.fortunalibri.cz )

Aprilynne Pikeová - Křídla

Gregg Olsen - Závist recenze ZDE

Charlotte Roganová - Záchranný člun recenze ZDE

CELKEM 3 KNIHY

Bohužel mám z Fortuna Libri pouze tyto tři knížky, ale určitě se to časem změní, protože mají několik dalších zajímavých knih, které bych si chtěla pořídit.

Např.:

série Ghostgirl

Kouzlení

Iluze

Banka těl - Mladší

A co vy? Jste na tom lépe? Máte z Fortuna Libri více knih? Jaké? A hodláte si ještě nějaké pořídit?

Recenze Záchranný člun - Charlotte Roganová

Autor: Charlotte Rogan(ová)
Název: Záchranný člun
Originální název: Lifeboat
Nakladatelství: Fortuna Libri
Překlad: Jana Pacnerová
Rok vydání: 2012
Vazba: vázaná
Počet stran: 280
Mé hodnocení: 5/5


Anotace

Dvacetiletá Grace Winterová – novomanželka a čerstvá vdova – stojí před soudem a bojuje o život.

Strhující vyprávění o mladé ženě, která se po sňatku s bohatým obchodníkem plaví na zaoceánském parníku, který se z ne zcela vysvětlitelných důvodů začne potápět… Grace se na poslední chvíli dostane na záchranný člun. Ten je však zcela přeplněný a jen stěží je možné zvládnout nerovný boj s oceánem. Tíživá otázka, zda budou zachráněni, drsné podmínky, nedostatek potravy i vody, šílenství, slunce, nekonečné moře... to všechno nutí lidi na člunu ukázat svůj charakter a odhalit se až na samou dřeň. Grace přežije díky silné vůli – a také díky činu, který se na člunu zdá přirozený, ale v bezpečném životě na souši ji postaví před soudní tribunál.

Koho soud uzná vinným a koho nevinným? Je ale vůbec možné soudit někoho, kdo prožil peklo?

* * *

Už v prologu se setkáváme s Grace Winterovou, mladou dvaadvacetiletou ženou, která je hlavní postavou této knihy. Před deseti týdny se vdávala, před více než šesti týdny ovdověla, má za sebou jednadvacet dní v záchranném člunu a nyní už dva týdny tráví ve vězení. Spolu s dalšími dvěma ženami - Hannah Westovou a Ursulou Grantovou - bojuje za svůj život kvůli incidentu, který se stal v záchranném člunu potopeného zaoceánského parníku jménem Císařovna Alexandra.

Jeden z právníků přijde s nápadem, aby si Grace psala deník, v němž popíše všechny události těch jednadvaceti dnů, na které si vzpomene. Počítá s tím, že by deník mohl být předložen jako jakýsi zprošťující důkaz.

Postupně se tak dozvídáme o každém dni a noci strávených ve člunu. Už hned zkraje je jasné, že to nebude žádné lehké čtení. Popis situací, kdy museli nekompromisně odrážet další topící se lidi, kteří se snažili dostat do jejich už tak přeplněného člunu, je chvílemi opravdu drsný. Neobměkčí je ani malé dítě, každý chce zachránit hlavně sám sebe. 

I když je každý záchranný člun údajně pro čtyřicet osob, je každému hned jasné, že se někde stala chyba. Ve člunu s Grace je dohromady třicet devět lidí - z toho třicet žen, jedno malé dítě a osm mužů - a mají velké problémy udržet člun na vodě. Jen díky tomu, že jsou zde převážně váhově lehčí ženy, se nepotopí okamžitě.
Zpočátku mají na dohled další dva záchranné čluny, ale radši se od nich drží v bezpečné vzdálenosti.

Vedení se ujme pan Hardie - lodník a jediný člen posádky lodi na tomto záchranném člunu. Určuje, co má kdo dělat a kdy se vystřídat. Spravedlivě rozděluje zásoby jídla a vody a snaží se co nejvíc šetřit “na horší časy”. Ostatní zpočátku nechápou proč, když záchrana přece musí být už na cestě. Ale s každou další hodinou na člunu jejich naděje začínají pomalu vadnout. Už třetí den to jedna z žen nevydrží, napije se mořské vody a zešílí. Na povrch se derou skryté vlastnosti a charakter lidí. Začnou se hádat, obviňovat, házet na sebe “špínu” a začínají být agresivní. Začnou si přimýšlet a domýšlet některé události a pomlouvají se navzájem.

Mezi vzpomínkami na to, co se dělo na člunu, Grace vzpomíná i na svého novomanžela Henryho, který ji nějakým zázrakem bych schopný získat místo ve člunu, ale také na události před potopením lodi, před naloděním a dokonce i ze své vzdálenější minulosti. Dozvídáme se něco málo i z její povahy a také důvod některých jejích činů.

Když jim dojde i ta trošička jídla, kterou měli, loví pan Hardie z člunu nožem ryby. Každý je potom vděčný i za kousek syrového masa. To se ale nedaří pokaždé, všem už docházejí síly, někdo se hroutí, jiní začínají pomalu ale jistě bláznit.

Když se blíží bouře, navrhne pan Hardie, že by se měli někteří “dobrovolně” obětovat, aby se člunu odlehčilo a ostatní měli větší šanci přežít. Nakonec se losuje mezi muži a tři z nich se vrhnou přes palubu. Člunu se sice podaří bouři ustát, ale některým ženám se Hardieho chování přestává zamlouvat a začnou plánovat jeho vraždu. Právě kvůli tomu se po záchraně ocitnou před soudem. Jak se to vlastně všechno seběhlo? A jaký bude verdikt soudu? To už si musíte přečíst sami.


A rozhodně nebudete litovat času stráveného nad touto knihou. Chvílemi je emotivně velmi silná, jindy drsná a donutí vás se zamyslet nad tím, jak byste se zachovali vy. Já upřímně netuším, protože tohle je tak extrémní situace, kterou jsem naštěstí ještě nikdy neprožila (a doufám, že to tak i zůstane). Ale asi bych chtěla za každou cenu přežít. A ta cena by mohla být stejně vysoká jako ta Gracina.

Původně jsem chtěla román přečíst jedním dechem a ze začátku to vypadalo tak, že to zvládnu. Ale časem jsem musela dělat pauzy, abych se mohla “nadechnout”. A také napít a najíst. Chvílemi jsem totiž měla pocit, že sedím ve stejném člunu spolu s Grace.
U některých knih máte nadhled čtenáře, u této se stáváte její součástí.


Velice děkuji nakladatelství Fortuna Libri za poskytnutí tohoto skvělého recenzního výtisku!

* * *

Zajímavost

Někomu jistě vytanula na mysli vzpomínka na Titanic. V této knize je dokonce o Titaniku zmínka a děj příběhu se odehrává dva roky po jeho potopení.


Ukázka

"Bůh nám pomáhej," vydechl diákon. Poklekl na dno člunu proti Hardiemu, zády k nám ostatním, zaťaté ruce zdvižené k zuřící obloze. 

"Ó pane, " zaúpěl, "jsem ochoten se obětovat pro tyto tvé drahé děti, ale proč je to tak těžké?" Zdrceně hleděl do vln, chvějivé vtělení strachu a možná i počínající zjištění, že "drahé děti" není přiléhavé označení pro jeho druhy ve člunu. 

Zacpala jsem si uši, abych ho neslyšela, a přivinula se silněji než kdy dříve k Mary Ann. Ukazovaly se holé kosti našich povah. Žádný z nás nestál ani za zlámanou grešli. Byli jsme zbaveni veškeré slušnosti. Nepozorovala jsem, že by v nás zbylo něco dobrého či ušlechtilého, jakmile došly potraviny a přístřeší.

Recenze Temné dědictví - Příběhy rodiny Smrtičovy - Harald Tonollo

Autor: Harald Tonollo
Název: Temné dědictví
Série: Příběhy rodiny Smrtičovy
Originální název: Die Rotentodds - Onkel Deprius’ dunkles
Nakladatelství: Euromedia / Knižní klub
Překlad: Alena Bezděková
Rok vydání: 2012
Vazba: brožovaná
Počet stran: 128
Mé hodnocení: 4,5/5


Anotace

První ze tří příběhů o pozoruhodné čarodějnické rodině pana Smrtiče, majitele pohřebního ústavu. Smrtičovi zdědí velký dům se zahradou, zahradníkem, komorníkem, miniteriérem Hannibalem a kuchařkou Karlou, který je plný pozoruhodných věcí. Jednou z nich je kniha se zlatou ořízkou a názvem MAGIA. Obsahuje 777 kouzelnických zaříkadel, jenže jak dvojčata zjistí, vůbec nefungují. Malá Polly musí chodit do lidské školy, kde si povšimne chlapce, kterého šikanují dva spolužáci. Spolu s dvojčaty mu pomůže a stávají se z nich kamarádi.

* * *

Kniha začíná tím, jak rodinka Smrtičova pojídá salát z masařek. Někoho by to mohlo znechutit, mě to naopak nadchlo! Asi jsem divná, ale tenhle druh knížek prostě “žeru” a je mi jedno, že většinou obal hlásá “pro děti od...”. Část mého já i nadále zůstává dítětem a podobné knížky si prostě užívá. Nejinak tomu bylo i u Temného dědictví.

Rodinku Smrtičových si prostě zamilujete. Má pět členů - tatínek se jmenuje Patricius, maminka Prospera, stodesetiletá dvojčata Pankrác a Palmác a nejmladší je dvanáctiletá Polyxena. Polly (jak se jí zkráceně říká) je jediná “nepovedená”, tzv. nezmar přírody. Stárne hrozně rychle, stejně jako obyčejní lidé, s kterými má (narozdíl od zbytku rodiny) velmi společného. To znamená, že jí klasická lidská jídla a chodí do normální školy. Také má jako jediná z rodiny blonďaté vlasy. Nikdo neví, kde se stala chyba, protože Smrtičovi pocházejí z nesmírně dlouhé linie černovlasých čarodějnic, kouzelníků a různých jiných stvoření. Většina jejich předků se dožila sedmi set či více let. Bohužel ale v průběhu posledních staletí ztratili své magické schopnosti.

Jednoho dne dostanou Smrtičovi doporučený dopis se zprávou, že umřel jejich strýček Drslav a odkázal jim celý svůj majetek - své panství v Krásnohoří, se všemi věcmi, i se zahradníkem Gustavem, komorníkem Brunem, kuchařkou Karlou a miniteriérem Hanibalem. Hanibal je nakonec jediný důvod, proč se Polly neodstěhuje na internát, protože jinak to opravdu nemá se svojí “podivnou” rodinou lehké.

A přijet k nové škole v pohřebním voze jí taky nepřipadá zrovna jako dobrý nápad, ale jelikož její maminka je jiného názoru, stane se Polly hned zkraje terčem posměchu. Není ovšem jediná, kdo má ve škole problémy. Brzy si všimne kluka jménem Pit Nick, kterému nikdo neřekne jinak než Piknik. Jezdí stejně jako Polly ze školy autobusem do Krásnohoří. Je neustále terčem šikany a vydírání dvou svých spolužáků. Polly se mu rozhodne pomoct. Přijde s důmyslným plánem, do kterého mimojiné zapojí i své dva bratry. Jaký to je plán a zda vše vyjde podle předpokladů si už musíte přečíst sami.


Rozhodně doporučuji přečíst všem, kteří mají rádi dětské příběhy. Je to skvělá oddechovka. Navíc je to nejen vtipné, ale i poučné čtení. A pokud to nezaujalo vás, tak vašim mladším sourozencům či dalším příbuzným se to bude líbit stoprocentně. Mám to vyzkoušené, moji malí příbuzní byli z knížky přímo nadšení. Ti starší se střídali ve čtení nahlas, mladší napjatě poslouchali a obdivovali krásně provedené ilustrace, kterými se kniha pyšní.
Jediným mínusem knihy bylo to, že nebyla delší. Ale další díly na sebe snad nenechají dlouho čekat.

Velice děkuji knižní distribuci Euromedia i Knižnímu klubu za možnost přečíst si tuto knihu ještě před oficiálním vydáním, které je naplánováno na 25.9.2012. Předobjednat si ji můžete již dnes ZDE.

* * *

Ukázka

"Salát z masařek...!" reptal Pankrác znechuceně a odstrčil talíř doprostřed stolu. "Každej tejden salát z masařek..."

"No jo," zaradovalo se jeho dvojče Palmác škodolibě. "Ale když ho nesníš nedostaneš zákusek - pudink z medúz - a protože Polly ho nebaští, bude můj!"

Prospera Smrtičová si změřila oba syny ledovým pohledem. Její oči, podmalované tlustou černou linkou, nebezpečně zajiskřily. Zvolna se opřela lokty o stůl a propletla vyzáblé prsty ozdobené zlatými prsteny, až se jí dlouhé, špičaté nehty zaryly do hřbetů rukou. Pak lehce zvedla bradu. Její výrazně vystupující lícní kosti nepůsobily nijak přátelsky. Malá kuchyňka v tmavém bytě ve staré zástavbě najednou vypadala ještě těsnější. Paní Smrtičová vždycky oslovovala své tři děti celým jménem, a tak pronesla tichým hlasem s výhružným podtónem: "Můj milý Pankráci! Připravuji ten salát už víc než tři sta let. A mám pro to svůj důvod: salát z masařek má mimořádně vysoký obsah bílkovin a životně důležitých vitamínů QQ2 a Y7. Což znamená, že je nejen zdravý..." Matka se významně odmlčela, naklonila se k synům a vyčítavě dodala: "...ale navíc i báječně chutná!"

Přírůstky #9 Srpen 2012

Tak jo, přiznávám se bez mučení - to šetření mi nějak nevyšlo. A to myslím jako HODNĚ nevyšlo!
Prostě jsem nenapravitelná a radši utratím všechny peníze za knížky než za nějakou dovolenou. Asi už to se mnou lepší nebude.

Výhra opět žádná, ale aspoň se mi podařilo zkontaktovat některá nakladatelství a sjednat si zkušební spolupráci. Ani jsem nečekala, že by mohlo něco takového vyjít, ale jsem nadšená, že jsem narazila na skvělé lidi, kteří jsou ochotní se mnou zariskovat. :)

A taky jeden dáreček jsem dostala. :)

A teď už se vrhnem na ty knížky. Tyhle skvosty jsem během druhého prázdninového měsíce prostě nemohla nechat v knihkupectví. Podle na mě dělaly "knižní oči" a navíc se slevou! ;)

Lauren Oliverová - Chvíle před koncem

Lisi Harrisonová - Monster High

Michael Koryta - Tak chladná řeka

Mike Lancaster - 0.4 Soumrak civilizace

John Saul - Nemilovaní

Ransom Riggs - Sirotčinec slečny Peregrinové pro podivné děti

Anthony E. Zuiker - Level 26 - Proroctví temnoty

Anthony E. Zuiker - Level 26- Netvor z temnot

Tom Rob Smith - Dítě číslo 44

Kami Garciová + Margaret Stohlová - Kronika prokletých zaklínačů -Nádherná temnota

Kami Garciová + Margaret Stohlová - Kronika prokletých zaklínačů -Nádherná bytosti

Lauren Kate - Pád, Muka a Vytržení

Kat Richardson - Šerochodec

Rachel Kleinová - Můří deníky

Agatha Christie - Smrtonoš

Jillian Michaelsová - Bez hranic

Jak už jste si mohli všimnout i v mém prvním projektu Autorské šílenství, objednala jsem si další knížky od Sarah Dessen na Bookfayre.

Sarah Dessen - Someone Like You a Last Chance

A dočkala jsem se i českého Poslouchej!

Sarah Dessen - Poslouchej!

Další várku jsem si koupila v knihkupectví Knihy Dobrovský, kde měli skvělé slevy na některé anglické knihy. Šla jsem jen tak kolem, tak jsem si říkala, že se tam teda podívám, co za knížky slevnily. Čekala jsem nějaké klasiky nebo nějaké neznámé, které se jim nedaří prodat. To jsem se teda pěkně divila, když jsem tam došla!!! Tolik super knih! A většina nedávno vydaných a všechny hodně populární! No já sama jsem si vybrala asi tak 20 knih! Ale bohužel (nebo naštěstí? ;)) jsem neměla u sebe moc peněz, takže nakonec to vyhrálo těchto pět krasavic! Jedna knížka za 99,- Kč! No nekupte to! ;)

Erin Morgenstern - The Night Circus

Kathy Reichs - Flash and Bones

Erin Kelly - The Poison Tree

Dave Eggers - The Wild Things

A.S. Byatt - The Children's Book

Poslední prázdninový den jsem si ještě udělala radost Stefanovými deníky, abych vyplnila čas čtením o svých oblíbených upírech než bude natočená další série.

Stefanovy deníky - Zrození, Chuť krve a Prokletí

A tento krásnej dáreček jsem dostala od jednoho skvělého človíčka! Jako fanoušek seriálu si chrochtám blahem :)

Neoficiální průvodce k The Vampire Diaries

A teď co jsem dostala na recenze.

Od nakladatelství Hejkal jsem dostala:

Leena Lehtolainen - Krev v jezeře

Markéta Hejkalová - Kouzelník z Pekingu

Mika Waltari - Město smutku a radosti

Arto Paasilinna - Šťastný muž

Hana Pražáková - Dárek pro Moniku

A ještě tyto e-knihy:

Jiří Stránský - Stařec a smrt

Markéta Hejkalová - Důkazy jejího života

Hana Pražáková - Nadějí tu žijem

Z nakladatelství Kniha Zlín jsem dostala e-knihu Vesmír v tweetech. (Doporučuju všem!)

Marcus Chown & Govert Schilling - Vesmír v tweetech

Od nakladatelství Fortuna Libri:

Charlotte Roganová - Záchranný člun

A od nakladatelství Euromedia / Knižní klub:

Harald Tonollo - Příběhy rodiny Smrtičovy 1 - Temné dědictví 

Tolik k mému šetření. No v září bude nový pokus. A co vy? Kolik jste si toho pořídili vy? Podařilo se vám šetřit a nebo jste se taky trošku "rozšoupli"? Pochlubte se! ;)